Když děti dělají nebezpečné věci - kdy je poučit?
Je to nejtěžší rodičovský úkol. Sem tam zatnout zuby a nechat dítě ochutnat nebezpečnou situaci tak, aby se z ní poučilo. Jedině tak si děti samy určí zónu bezpečí, která je v jejich mozku otištěna mnohem výrazněji, než kdyby se o to snažila maminka neustálým upozorňováním a povídáním.
„Víš, já myslím, že ta kopřiva pálí a udělají se ti pak svědivé pálivé pupínky na ruce, víš, růže píchá, ale jestli chceš, dotkni se trnu a uvidíš sám“.
Kupodivu tyhle malé epizody, na které rodičovské nervy ještě stačí, upevní i další naše vysvětlování dítěti ohledně mnohem závažnějších nebezpečí kolem nás.
Takové dítě, které se spálilo o kopřivu a poznalo, jak ostrý je trn růže, mnohem snáze uvěří rodičům, že do silnice se neběhá, protože tam jezdí auta. Ví, že rodiče mají pravdu!
Mnohem snáz než dítě, které je chráněno i drobných nebezpečenství a naše slova pro něj nemají moc velkou váhu, protože o nějakém tom „ne, nedělej to“, povídáme vlastně neustále a vlastně se žádné nebezpečí neděje... A to je ten známý "blábláblá efekt". Mluvíme do větru.
Pro rodiče těžký úkol, ale vyplatí se
Na nás je uznat, kdy se dítě „zranit a poučit“ smí, samozřejmě jde o drobnosti (můžeme začít u kopřivy a u starších dětí třeba vědomou prací s nožem, nůžkami, ohněm ze svíčky – a věřte, že dítěti, které se spálilo o kopřivu nemusíte stokrát opakovat, že svíčka pálí, bude to vědět) a dítěti jsme stále v zádech jako pojistka bezpečí, ale jde o to naučit dítě poznat jakési vzrušení z překročení hranice a z toho objevu, co se za touto hranicí nachází. Že tam je opravdu to hmatatelné nebezpečí, které….vážně existuje!!!
To žádným kázáním nenahradíte.
Rodiče často projektují do obav o dítě svou vlastní úzkost, ale tím dítě ochuzujeme o prožití jeho vlastních strachů, které nemají s těmi našimi co do činění. Můžeme se za dítě bát, ale mělo by naše dítě pokaždé vědět, že se za něj bojíme?
Veďte, pozorujte, ale nepřekážejte svým dětem v objevování světa.
Do nebezpečí v bezpečí postýlky? My to umíme. Máme pro vás tip na jednu dobrodružnou knížku: Dobrodružství létajícího myšáka. Některé věci si prostě musíme odžít raději jen v příbězích.
Nebo si chcete svá dobrodružství a zážitky s kopřivami a nůžkami s dětmi sepisovat? Tyhle sladké sešitky Překrásní ptáčci k tomu jen vyzývají.